Relikviář sv. Wolfganga představuje jeden z nejcennějších dochovaných artefaktů někdejšího poutního kostela nad Chudenicemi a zároveň klíč k porozumění duchovnímu světu barokního Bolfánku. V dobovém chápání nebyla relikvie pouhou památkou na světce, ale skutečným znamením jeho přítomnosti. V nepatrném zlomku těla se symbolicky setkávala rovina pozemská a nebeská; relikviář proto nebyl jen umělecky náročným předmětem ze zlata či stříbra, nýbrž „mikrokosmem“ řádu, jenž měl svět přesahovat a zároveň jej utvářet.
Chudenický relikviář, vysoký přibližně 25 cm, byl zhotoven roku 1737 z pozlaceného stříbra, patrně zlatníkem Janem Pakénym. Bohatě zdobený podstavec s krátkou nohou nese oválný, zasklený medailon s uloženou relikvií sv. Wolfganga, obklopený sedmi fialovými kameny, pravděpodobně ametysty. Podstavec stojí na šesti nožkách a spočívá na profilované obdélné podložce. Její spodní strana skrývá vysouvací destičku s německým nápisem, který připomíná donátorku – Marii Isabelu Černínovou, rozenou z Merode-Westerloo – a vysvětluje, že ostatky zemského a zvláštního patrona rodu nechala s pečlivostí vložit do relikviáře „k větší slávě Boží a k poctě sv. Wolfganga“ pro chudenický kostel. Chronogram v textu odkazuje k roku 1737, tedy k době druhého manželství hraběnky. Na podstavci se nachází alianční erb Černínů a Merode-Westerloo, malovaný na porcelánu a doplněný dalšími kameny – vizuální vyjádření rodové identity i přeshraničních vazeb sahajících až k Řeznu a klášteru sv. Emmerama.